|
2007 zkuste taky kliknout na fotku vlevo, občas se pod ní skrývá fotoalbum |
|
 |
Česká hora v rakouském pohoří, i tak by se dal nazvat Hoher Dachstein (2995 m). Vyrazili jsme tam, leč nevylezli. Hora je to nádherná, něco úplně jiného než Vennediger nebo Dufourspitze. Snad se zadaří někdy příště. Dosažená výška byla asi 2700 metrů, a to v sedle pod závěrečným hřebínkem, odkud se nám naskytly jedinečné výhledy na jih, které byly celou dobu výstupu schované. |
|
|
|
 |
Tradiční služební cesta po vodoměrných stanicích směřovala tentokrát do povodí Horního Labe. Navštívili jsme přehradu Les království, byli jsme dokonce uvnitř hráze. Nocleh jsme měli zamluvený v Peci pod Sněžkou, kam jsme přijeli odpoledne a byl tedy čas vyrazit na Sněžku. Převýšení 750 m jsem zdolal za 1,5 hodiny, nahoru přes Růžohorky a dolu Obřím dolem a Modrým dolem, kde jsem dohonil kolegy, kteří šli jen do Obřáku. Další den jsme objeli zbylé stanice a zastavili se v Ratibořicích. |
|
|
|
 |
Grossvenediger (3667 m, 13. - 15. 7.) Rychlý výpad alpským stylem na čtvrtou nejvyšší horu Rakouska. Skutečně pravdivý a nezkreslený popis výstupu, orientační ceny za ubytování a parkovné a další cenné informace, které jsme s Johnnym posbírali během výstupu. Dokonce na vrcholu jsme byli, což se nám zas tak často nestává. |
|
|
|
 |
Výprava na Wildspitze se kvůli počasí a absenci auta změnila na trampárnu po Českosaském Švýcarsku. Vlakem do Shöny, přívozem do Hřenska a pak pěšky na Pravčickou bránu, Jetřichovice a Českou Kamenici. Odtud vlakem přes Děčín zpátky do Prahy. Časopis Extreme Power Climbing o tom otiskl článek, tak si ho můžete přečíst. Autory článku jsou Johnny a Pytlouš. |
|
|
|
 |
V sobotu 17. března jsme vyrazili na první skálu, do Kutné Hory. Nebo spíš mentošové vyrazili, ale ono je to v podstatě jedno. Byla docela zima a foukal vítr, ale nepršelo. Takže se nám podařilo i něco vylézt. Večer jsme vytáhli na balkóně gril a opekli maso a klobásky. |