|
První rok naší holky
První narozeniny 28. 3. 2006 Sešla se celá rozvětvená rodina, aby oslavila první narozeniny našeho batolete. Nejenom že nemáme kam dát šampóny a mýdla v koupelně, ale po narozeninách ani hračky v obýváku. Bude-li to takhle pokračovat, budu muset hračky nakládat lopatou do popelnice, abychom se do bytu vůbec vešli. No prostě jsme to všechno rozbalili (teda Štěpánka, že...) a začli si s tím vším hrát, jedlo se, pilo, klábosilo.
Koupání 28. 3. 2006 Cachtání ve vodě je neskutečná zábava. Budeme muset zredukovat počet lahviček, flakónků, mýdel a šampónů na vaně, protože když to do vody Štěpka všechno nahází, je to to nejlepší, co se dá udělat, ale zase pak ve vaně vůbec není vidět. Vypadá to, jakoby se koupala v hračkách a nádobkách a ne ve vodě. Ta otevřená pusa, to je smích.
Vánoce 5. 1. 2006 Štěpánčiny první Vánoce. Byla asi strašně hodná, že dostala spoustu príma dárků (třeba kýbl s prádlem). Od Jižňákovejch dostala super moderní nosítko a zase spoustu jinejch dárků. Prostě super. Ještě jsem přidal jednu fotku z plavání.
Pár fotek z domova 21. 11. 2005 Už i doma je to boj na život a na smrt. Dítko leze kam se mu zachce, stoupá si kde se mu zachce a daří se mu to. Rodičové zas dítko usměrňují kam jim se zachce, takže nastává střet zájmů rodičů s dítětem, který většinou vyhrává ten vytrvalejší. Proto aby rodiče za deset sekund našli dítě přibližně tam, kde ho odložili, musí použít nejrůznější finty, jako strčit ho do dřezu nebo do sedátka. Dítěti to vydrží asi tak dvě minuty, než začne ječet nebo se sápat zase jinam. A tak furt dokola.
Výlet na Šumavu 7. 11. 2005 Řekli jsme si, že je na čase naše dítko trochu seznámit s jinými krásami republiky, než je Praha - Krč. Pravděpodobně si z toho výletu nebude nic pamatovat, ale my ano, takže mu to můžeme vyprávět, až si to pamatovat bude. Bez pochyby to byl nejkrásnější podzimní víkend (27. - 30. 10.), jaký pamatujeme. Krásy podzimu se předvedly v plné síle, ranní mrazíky pálící slunce brzy rozpustilo a my - tedy Štěpánka, já, máma, mabi, strejda a Liška - jsme s radostí na omrzlých lících vyráželi do okolí poznávat nepoznané. Velice vydařené výlety (viz. níže) končily v malé kuchyňce u vodní dýmky a partičky hry zvané Autobus. Více fotografií najdete zde.
Stupnice vydařenosti výletu: 0x pivo - nevydařený výlet 1x pivo - docela vydařený výlet 2x pivo - vydařený výlet (možno libovolný počet kusů piv nahradit stejným množstvím jiného alkoholu - 2 dcl vína, velký panák apod.) 3x pivo - velice vydařený výlet 4 piva a více - posezení v hospodě (pravděpodobně bez výletu, stupnice se mění podle toho, jak je hodnotícímu ráno zle)
Prcek už umí sedět... 5. 10. 2005 ...delší dobu, ale důkazy jaksi chyběly. Teď jsou na světě, takže se můžete sami přesvědčit. Taky už začíná lézt, ale musí mít opravdu silnou motivaci. Třeba rajčata. Co umí opravdu dobře jsou ksichtíky. A taneční pohyby.
Koupání 5. 10. 2005 Ve vaně se Štěpánce docela líbí, nelíbí se jí následné utírání a oblékání.
Boj s medvědem a s hamíkem a ještě něco málo ze Sedla 15. 9. 2005 Štěpánka je lovec. Bojuje se vším co jí přijde do cesty, resp. do pusy. Počíná si jako pračlověk a do boje se vrhá po hlavě hlava nehlava. Chce kořist doslova roznést v zubech (svých, dvou), ale ne vždy se jí to podaří. Někdy vyhraje nepřítel (v tomto případě medvěd), někdy je to nerozhodně (v tomto případě s hamíkem).
Na zahradě 29. 8. 2005 Tak to vypadá, že se tahle stránka neplánovaně natáhla. Asi to nějak useknu a dám starší bláboly na jinou stránku. A teď k miminu. Udělalo se nad Míru i podmíru hezky, a tak se dneska prcek válel na dece na zahradě. No a tak jsem se chvíli válel taky, než jsem musel jít nakládat aparaturu na koncert v Balbínce. Hamíky už princezna zvládá nad Míru dobře, taky banán nebo jablíčko ke svačině, ještě v kašoidním stavu.
Volkman a zuby 23. 8. 2005 Štěpánka už má svůj první zub. Zatím ani moc nevyvádí, ale stejně si radši pro uklidnění pustí nějakou tu písničku od Tyls.
Druhý hamík 4. 8. 2005 Hamík - první lžička, tak nějak se to jmenuje. Je to taková řídká kaše barvy jiné než zelené (brokolice) nebo oranžové (mrkev). To znamená žluté, vyblité a podobné (s příchutěmi jaké si vymyslíte od brambor po polévku s játrovými knedlíčky). Vyznačuje se to lepší chutí než vynikající. Tím pokračujeme v krmení. Krmit je ovšem silné slovo. To byste nevěřili jak se dá jedním Hamíkem o objemu cca 1,5 dl (to jsou tři velký panáci) zacákat mimino, táta s mámou, kuchyň, koupelna, děda s babičkou, sourozenci, obývák i ložnice. Fotky stále nejsou.
První hamík 25. 7. 2005 Hamík - první lžička, tak nějak se to jmenuje. Je to taková řídká kaše barvy zelené (brokolice) nebo oranžové (mrkev). Vyznačuje se to vynikající chutí a barvou co nejde dolu ani z kůže. Tím jsme začali krmit prťe. Krmit je ovšem silné slovo. To byste nevěřili jak se dá jedním Hamíkem o objemu cca 1 dl (to jsou dva velký panáci) zacákat mimino, táta s mámou, kuchyň a koupelna. Fotky bohužel moc nevyšly, tak až někdy jindy.
Půlrok 25. 7. 2005 Je to neuvěřitelné jak to letí, co? Štěpánka oslavila dneska půl roku svého pobytu mezi dospěláky. Obdivuhodný výkon na tak malého tvorečka.
Víkend v Krušovicích 15. - 17. 7. 2005 V pátek se byla na prcka podívat babička řevnická. Nebo spíš prababička řevnická, jak se to vezme. To jsem byl v rachotě, takže jsem ji neviděl. Večer jsem měl jet do Alp, na víkend na Dachstein, ale Bambus to zrušil kvůli počasí. Rázem jsem chňapnul po náhradním programu a společně s holkama jsme jeli na gárdn party do Krušovic k Fischerovcům. To jsou ti, co mají malého, co malého, malinkatého Jonáška. Cestou tam jsme se stavili na vodním díle Klíčava (více). Myslím že gárdn party se povedla a všichni byli spokojeni. Houbaři, grilovači, hydrologové i kytaristé. Grilovalo se, hulilo, jedlo a pilo. Bojovalo na bojovce.
Dovolená v Pecce 2. - 10. 7. 2005 Letos svátky mistra i Husa a Cyrila a Metoděje vyšly opravdu krásně. Svádělo to k tomu vzít si tři dny dovolené a rázem máte volno celý týden. Neodolal jsem a už v sobotu jsme odjeli do Pecky na chatu. Hodně hodně hodně pršelo. Přesto jsme navštívili Hořice a okolní lomy (více tu), lezli jsme v tom co se jmenuje Ve Vlčí. Nemohli jsme ho vůbec najít, ale nakonec to lezení stálo za to. Lom U Josefa jsme taky našli, ale až když jsme jeli domů. Také jsme sbírali houby, hlavně masáky, a pak je dělali na másle a kmínu. Shlédli jsme památník bitvy u Chlumu u Hradce Králové v roce 1866. Bojovali proti sobě Prušáci a Rakušáci a vyhráli Prušáci, protože měli lepší taktiku a zadovky. Vylezli jsme i na rozhlednu.
Víkend v Sedle 21. - 22. 5. 2005 Bylo hezky a tak jsme vyrazili do Sedla na chalupu.
Státní svátek... 7. - 8. 5. 2005 ...Den vítězství jsme oslavili dost podobně. Doma. A návštěvou mabi.
Státní svátek... 30. 4. - 1. 5. 2005 ...Svátek práce jsme oslavili doma. A návštěvou mabi. Jo, vlastně v sobotu jsme byli na skalkách žežických u Příbrami. Ale to ještě nebyl svátek Svátek práce, ten byl až v neděli.
Návštěva ZOO 16. 4. 2005 Jednou z možností, jak strávit den s malým miminkem, je vypravit se do ZOO. Jak to všechno probíhalo se dozvíte jinde. Nejhezčí byl pohled na tygra na zádech (nebo spíš na boku), ale i ostatní zvířata stála za to.
V Řevnicích a na bruslích 28. 3. a 2. 4. 2005 Návštěva matky (i dcery), ostatních dcer, otce (dědy) a matky (babičky) prababičky. To nedává moc smysl, co? Ono je to tak, že všichni co jsou před prababičkou jeli do Řevnic k prababičce. Je to vlastně návštěva koho co všech koho co prababičky. Když se na to podíváme z právního hlediska, můžeme vymezit dva pojmy - navštěvovaný a navštěvovatel. Navštěvovaný byla prababička a navštěvovatelé všichni ostatní. Teď je to snad jasnější. Já jsem nebyl ani to ani tamto, protože jsem se prostě z toho nějak ulil, už ani nevím proč. Každopádně se v Řevnicích asi něco slavilo. Všimněte si, že na čtvrté fotce je v zrcadle nějaký rozmazaný duch. Vzhledem k tomu, že bylo hezky, tak sem dávám i jednu fotku z bruslení v Modřanech.
Na procházce 23. 3. 2005 Štěpule se byla podívat u nás v ústavu ukázat se kolegům a pak jsme si to proštrádovali až ke Žlutým lázním.
Dudlík 7. 3. 2005 Objevili jsme kouzlo a magickou sílu dudlíku. Měli jste vidět ten výraz, kdy ho dostala prvně do pusy! (Vzhledem k tomu, že toto píšu v srpnu, tak vězte, že jsme za tu dobu už vyvařili dva hrnce i s dudlíkama až na kaši. Ten smrad!)
Doma 6. 3. 2005 Štěpánce je necelých šest týdnů. A dává nám zabrat.
Vítej na světě Štěpánko! 25. 1. 2005 Devět měsíců očekávaná událost je za náma.
|
