jednodenní Otava ze Sušice do Horažďovic (22. 7.)

Tak pozor, šéf jsem tu já a ty budeš poslouchat, jasný?

Pojďte. Co? Pěšky je to 30 km? No a co? Jdeme.

Makám, makám. Já si zatím dám svačinu.

Křup, chramst!

Křup, chramst!

Cože? Pes jede taky? No nazdar!

Hezky si nasbírej kamínky a dej si je pod zadek!

To máš málo, ještě ti přidám.

Ukaž jak pádluješ.

Čtyři záběry za minutu. Vidíš to? To je teda bída, to ti řeknu.

Jé, hele krávy! Zastav!

Kouknem se na ně zblízka!

Utekly, škoda. Tak si dám alespoň chrupana.

Chrrrr...

Chrrr... klidně i na cestě.... chrrr...

Jé, hele, támhle ten pán v lodi stojí! To musím taky vyzkoušet!

Jů, jde to. A nevyfotíme se společně? Prosím, prosím.

Dobrý. A teď tu fotku zkazím a schválně se nebudu dívat do objektivu. He he.

Hele ty, jdi od tý bandasky dál, jo? Tak je naše!

Jo tak napít bys chtěl. Nedám, moje! Protože máš pinďoura!

Ukaž mi ho....

Ten strejda vypadá nějak unaveně. Že bych je tak prohnala?