Kamnicko-Savinjské Alpy (29. 6. - 6. 7. 2019)

Plány na společnou akci do hor bez dětí, které budou tou dobou na táboře, se začaly rodit už na začátku léta. Kamnicko-savinjské Alpy jsme nakonec vybrali z více důvodů: jsou v přijatelném dosahu na cestě z Brna, kde je domluvený sraz; jsou vhodné na vícedenní nenáročný trek s možností spaní na horských chatách či v bivaku; jsou nepřístupné a divoké (jak jsme pak zjistili); nejsou tam lidi; a všichni, co tam byli, je strašně vychvalují. Zkrátka to vypadalo na hustokrutopřísnou akci, což, jak se nakonec ukázalo, se naplnilo měrou vrchovatou.

Den před odjezdem přijel Robátko s autem a věcmi, co chtěl naložit do našeho auta. Logistika srazu byla totiž trochu náročnější: my musíme odvézt v sobotu ráno děti do Svojanova na tábor, Robátkovic zase musí vysadit děti na tábor na Lhotce kolem poledne. Takže se sejdeme v Brně odpoledne, ale věci Robátkům vezmeme my do auta, aby je nemuseli táhnout vlakem nebo abychom nemuseli jet dvěma auty. V druhé fázi proběhla výměna Dacie za Dacii s klimatizací. Tedy že my pojedeme do Svojanova a následně do Brna Robátkovic autem s klimatizací a oni si vezmou naše, kterým odvezou holky k táborovému autobusu, a pak ho zaparkují u nás před domem. Abychom na cestu do neznáma měli alespoň klimošku.

Aby to bylo organizačně ještě trochu složitější, hned v sobotu ráno jsme museli vyzvednout kamarádku v Dolních Břežanech, co taky jela na tábor a slíbili jsme, že ji tam odvezeme. Ve Svojanově jsme vysadili táborníky a měli zhruba 5 hodin času do srazu na brněnském nádraží. Tak jsme dali koupačku v Letovicích a prohlídku boskovického hradu. Ve tři čtvrtě na čtyři jsme úspěšně vyzvedli Robátkovce a s malými přestávkami zamířili na jihozápad po trase, kterou obvykle míří Češi k moři do Chorvatska. V Gratzu jsme nezahnuli na Záhřeb, ale pokračovali po dálnici A2 na Klagenfurt. U Griffenu jsme sjeli z dálnice a zamířili po silnici B82 na sedlo Seebergsattel, ovšem těsně před samotným sedlem jsme zahli doleva na Pavličovo sedlo. Tento úsek až do Logarské doliny, který jsme navíc už jeli skoro potmě, byl nezapomenutelný řidičský zážitek (i pro spolujezdce). Projeli jsme zavřenou mýtnici a na parkovišti u chaty Dom Planicev jsme zabivakovali na noc.

V neděli ráno bylo potřeba přebalit batohy na pětidenní trek. Dlouho jsme váhali, zda přibrat cepín, nakonec jsme ho i s ohledem na borce vedle, hodili na batoh.

Prošlé trasy jsou uvedené na konci tohoto textu, je proto zbytečné je podruhé podrobněji rozepisovat. Hory jsme prošli od východu na západ a zase zpátky. Nedá se říci, že by to byl snadný trek. Značené cesty vedou zkrátka jen tam, kudy hory pustí, takže jsou úzké a exponované, a to se týká v podstatě celého hřebene Kamnicko-savinjských Alp. Je potřeba mít jistý krok a odolnost proti expozici. Těžší pasáže jsou místy, opravdu jen místy, odjištěné ocelovým lanem a kolíky či kramlemi. Z tohoto pohledu se vymyká výstup na Grintovec od Cojzovy koči, který není náročný, jen dlouhý a vyčerpávající.

Vystoupali jsme na Planjavu, Skutu i nejvyšší vrchol celého pohoří, Grintovec (2558 m). Plány jsme možná měli ještě smělejší (Dolgi hrbet, Kočna), ale i to, co jsme prošli, bylo fyzicky náročné a místy exponované skorolezení.

Výstup do východu na Skutu byl zavřený, pravděpodobně kvůli popadanému kamení a potrhanému jištění. Stejně tak byla zavřená cesta z České koči na Kranjskou koču přes Žrelo.

Obrovský zážitek byla noc v bivaku P. Klemperla. Tady jsme měli pocit, že jsme v samotném srdci hor, vysoko, na dosah okolním vrcholům. Jedinečný neopakovatelný pocit v místě, které má genia loci i proto, že zde není voda. Musíte si ji sem dovléct na vlastních zádech. Večer se v těsné blízkosti bivaku pasou kamzíci, které můžete sledovat z pohodlí svého spacáku. My jsme původně plánovali přespat v bivaku Pod skuto, což je architektonický klenot mezi bivaky, ale byli jsme u něj ten den relativně brzy, a ztratili bychom tak čas, který by nám chyběl v dalších dnech.

Problém s vodou je i na chatách. Do koupelen a záchodů se všude používá dešťová voda, kterou mechanicky filtrují a chytají do rezervoárů. Proto jsou všude cedule, že voda není pitná. Na České koče je hadice s vodou přímo u chaty, ale taky je zde cedulka, že biologický rozbor neodpovídá kvalitě pitné vody. Kromě vody u Cojzovy koči, kde měla voda cítitelný ocásek po filtrech, jsme vodu pili i bez převaření a nic nám nebylo.

Ve čtvrtek odpoledne jsme se kolem vodopádu Rinka vrátili k autu a přesunuli jsme se do kempu Šenkova domačija kousek od Planšarského jezera. V mapě vyznačené nocoviště pro členy alpského spolku již nefunguje, je zavřené. Kemp je součástí velké bio farmy, takže mezi stany se prohánějí slepice, kachny, kočky a chrousti, děti si zde mohou prohlédnout a asi i nakrmit prasátka, kuřátka, krávy, ovce, pohladit kočku nebo salašnického obra.

Dva dny jsme strávili v okolí Zgornjeho Jezerska a spali v zmíněném kempu. V pátek jsme vyhlásili rest day, a jak se vyhlásí rest day, vždycky je to nejnáročnější den z dovolené. Stejně tak i tady. Že prý vylezeme jen na támhleten brdek nad jezerem. V sobotu jsme vyjeli lanovkou na Gospinec a obešli pěkný okruh s výstupem na Veliki Zvoh a Vrh Korena. No a s ohledem na předpověď počasí, která slibovala na neděli trvalejší déšť, jsme nakonec ještě v sobotu večer odjeli domů.

TRASY

Neděle 30. června

Dom Planicev v logarski dolini (837 m) - Koča na Klemenči jami pod Ojstrico (1208 m) - Škarje (2179 m) - Planjava (2392 m) - Kamniška koča na Kamniškem sedlu (1864 m)

Pondělí

Kamniška koča na Kamniškem sedlu (1864 m) - Turska gora (2251 m) - Bivak Pavla Klemperla pod Grintovcem (2104 m)

Úterý

Bivak Pavla Klemperla pod Grintovcem (2104 m) - Skuta (2533 m) nalehko - Bivak Pavla Kremperla pod Grintovcem (2104 m) - Cojzova koča na Kokrskem sedlu (1793 m)

Středa

Cojzova koča na Kokrskem sedlu (1793 m) - Grintovec (2558 m) - Mlinarsko sedlo (2334 m) - Češka koča na Spodnjih ravneh (1542 m)

Čtvrtek

Češka koča na Spodnjih ravneh (1542 m) - Kranjska koča na Ledinach (1700 m) - Jezersko sedlo (2030 m) - Savinjsko sedlo (2001 m) - Frischaufov dom na Okrešlju (1396 m) - Slap Rinka - Dom Planicev v Logarski dolini (837 m)

Přejezd do kempu Šenkova domačija u Planšarského jezera

Pátek

Kemp Šenkova domačija (907 m) - Zgornje Jezersko - Skubrov vrh (1276 m) - Planšarsko jezero - kemp Šenkova domačija (907 m)

Sobota

Lanovkou na Krvavec (Gospinec)

Gospinec (1480 m) - Razor (1809 m) - Veliki Zvoh (1972 m) - Vrh Korena (1999 m) - Pl. Koren (1675 m) - Kriška planina (1515 m) - Gospinec (1480 m)