Deset pocitů, pro něž stojí za to jet do Großarltalu (9. - 16. 2. 2019)

1 - Ten pocit, když vidíte, jak se nekonečný had s rakvemi na zádech kroutí a snaží se procpat do chřtánu sevřeného údolí. Trochu jako z Matrixu vypadají silnice, jak chapadla chobotnice, snažící se proniknout k srdci skalního tvora, schovaného uvnitř okolních štítů. A my jsme jeden malinký článek tohoto hada, dílek chapadla chobotnice. Před tunelem v Hüttschlagu se náš článek odděluje a začíná se sunout do stráně. Tam obsazujeme malý almík, předělaný na bydlení a dostavuje se úleva, že je všechno jak má být, že to FAKT vyšlo a jsme tady!

2 - Ten pocit, když nevíte, zda máte jít lyžovat s tím, že možná zbytek týdne promarodíte, nebo si dát naopak den v posteli a doufat, že to vyležíte a zítra už to bude OK.

3 - Ten nepopsatelný pocit, když jedete v třiceti centimetrech absolutní lyžařské extáze! Prašan forever everywhere!

4 - Ten pocit, když jedete na pekáči svahem a nevíte, jestli se to s vámi celý neutrhne, protože napadlo fakt hodně!

5 - Ten smutný pocit, že si stejně nic nepamatujete, i když trénujete německé fráze po celou dobu, co jede lanovka nahoru.

6 - Ten pocit, že si můžete v lanovce dát svačinu a čaj, protože nahoru to trvá fakt dlouho.

7 - Ten supr pocit, když zjistíte, že jste za den najezdili přes 50 km.

8 - Ten pocit úlevy, když zjistíte, že v sámošce v Hüttschlagu mají i toaleťák, a že si v almíku můžete bez obav utřít zadek. A pro ten toaleťák si dojdete na sněžnicích.

9 - Ten nádherný pocit, když po lyžovačce zůstanete nahoře a vydrápete se ke kříži. Okolo jen hory, západ slunce, vy a dva vopruzující Rakušáci.

10 - Ten pocit, že je konec a zítra jedete domů.