Poslední slanění - Holý vrch (1. - 2. 12. 2018)

Stejně jako vodáci ukončují sezónu zamykáním řeky, basejumpeři posledním skokem nebo piloti posledním letem, horolezci končí svůj rok posledním slaněním. Seberou železo, smyce, lana, boby, svařák, špekáčky, klobásy, chleba, hořčici, kečup a čaj a slezou se pod nějakou, nejlépe DOBŘE DOSTUPNOU, skálou. Tam se nezřídka začnou projevovat podle toho, do jaké skupiny horolezců patří.

1 - Bouchači - pod skálou jsou první, sedák připravený v ruce z domova nandavají už v autobuse. Hned se vrhají do první cesty živě diskutujíce s jističem, co přelezli poslední dobou na překližce. Ostatním připravují slanění tak, aby se přitom nezabili, sami slaňují zásadně na Dülfera.

2 - Zasloužilí rodiče (jedinci) - pod skálu přicházejí s rozvahou a suchým dřevem, místo do lezecké cesty se vrhají na sirky a snaží se rozdělat oheň. Se svými zkušenostmi se jim to daří záhy, také proto, že mají potřebné vybavení (nezapomenuté doma právě díky zkušenostem). Děti vysílají pro opékací pruty. Pak vytahují termosku (protože se vzápětí vrací dítě, že chce napít), špekáčky (druhé dítě má hlad) a svařák (rodič/jedinec to má za ta léta na háku). Jestli se vrhnou do cesty nebo jen do slanění se rozhodují až potom, co se aklimatizují u ohniště a s ohledem na množství vypitého alkoholu. Mezitím klábosí s ostatními horolezci a kují pikle na další lezeckou sezónu.

3 - Čerství rodiče - pod skálu táhnou dítě na na bobech nebo v kočárku, zůstává po nich červená brázda, jak brousí boby po kamenech, hlíně a asi centimetru mokrého sněhu (paradoxně na skále tento mokrý sníh pěkně komplikuje lezení, ačkoliv je ho fakt málo). Do cesty nebo slaňování se vrhají živelně, když zrovna nekojí, nepřebalují, nepřevlíkají nebo neuspávají. Čerstvý rodič může být zároveň zasloužilý, to když má dětí víc. Když má dětí fakt hodně, stává se z něj pomalu Starý rodič (neplést s prarodičem).

4 - Starý rodič - viz bod 3.

5 - Děti - hemží se cestou tam i zpět, pod skálou, na skále, u ohně, kolem batohů, matroše i v cestě. Lézt chtějí, až úplně na konci, když jsou všichni ostatní sbalení a odcházejí do hospody. V polovině cesty (slanění) si vzpomenou, že vlastně lézt (slaňovat) nechtějí a naopak chtějí co nejrychleji pryč. K tomu často využívají nedovolených prostředků, jako jsou slzičky apod. Špekáčky házejí do tlamiček, na tácky ale i do ohně a po sobě navzájem. Z poprašku sněhu rozježděného od bobů se snaží postavit sněhuláka. Výsledkem je zombie ze sněhu, listí, hlíny a klacíků.

6 - Návštěva - na posledním slanění se vyskytuje relativně hojně, velmi často spadá do výše uvedených kategorií.

6 - Filmaři - ti se objevují pod skálou zcela nečekaně a snaží se předchozí skupiny co nejdříve slušně poslat do jetele.

Stejně jako u boulderových charakterů (viz článek z dřívější doby) nenajdete úplně čistě vyprofilovaného posledně slaňujícího horolezce podle výše uvedených parametrů. Může se vyskytnout zasloužilý rodič/jedinec-bouchač, dítě-filmař nebo čerstvý rodič-návštěva.

Všichni společně se večer odeberou do hospody nebo k někomu domů a oslavují, že poslední slanění zase přežili ve zdraví.