Zápis ze schůze - Kemp Appesbach u Wolfgangsee (29. 7. - 11. 8. 2017)

Srpnová schůze oddílu jaksi vyšuměla. Nikdo se nepídil, jestli je v Klempírně tradičně od 19 hodin, nikdo se nehlásil, že by se měla dohodnout, nikdo se neomluvil! A tak bylo rozhodnuto, že se schůze uskuteční netradičně v Rakousku v kempu u Wolfgangsee, kde se tu dobu nacházela značná část Himal členů.

Celý týden byl v podstatě věnován zácviku lezecké drobotě a nováčků do tajů vícedélkových a ferátových technik s odpoledním odpočinkem u vody jezera, rušený jen občasnými, někdy i intenzivními bouřkami a vichrem.

Dále přinášíme alespoň krátký report z jednotlivých dnů.

Sobota - Odjezd z Prahy v dopoledních hodinách, příjezd do kempu Appesbach v průběhu odpoledne. Rezervace placu se ukázala jako nezbytná, bez ní bychom se v kempu nechytli ani na trávě před recepcí. Velké poděkování patří Evce, která to celé domluvila a zaplatila zálohu! Stanový plac, původně ne úplně libový, jsme zabydleli k naprosté spokojenosti všech.

Neděle - Lezení ferátové klasiky v oblasti, hřeben Drachenwand. Obtížnost C. Kromě Robátka a Nikolky, kteří snažení pozorovali z protějšího kopce, ji vylezli všichni účastníci schůze.

Pondělí - Výpad na Plombergstein. Lezení vícedélek. Odpoledne koupačka v jezeře.

Úterý - Odpočinkový den pro Míšu a droboť, kteří zůstali u vody v kempu celý den. Evka si obešla kolečko přes Putschellersteig na Schafberg s krásnými dalekými výhledy. Zbytek se vydal zdolat druhou ferátovou perlu v okolí, soutěsku Postalmklamm. Večerní vichr nám odnesl kruh a málem i velkou Robátkovu plachtu.

Středa - Druhý výpad na Plombergstein, okořeněný tím, že nám Míša odjela s batohem, kde jsme měli klíče od auta. Zkoušeli jsme se do něj dostat po lupičsku, protože jsme měli náhradní klíč (ovšem pouze od zapalování), ale nepovedlo se nám to. Teda povedlo se nám dostat se k centrálnímu zamykání v autě, ale to při zamčeném autě nefunguje, navíc jsme měli zamčenou páku na volantu. Takže nakonec se musela Míša s dětmi vrátit a klíče nám přivézt.

Čtvrtek - Schůzovací den. Vyjeli jsme lanovkou na vrchol Katrin nad Bad Ischlem, kde se nachází feráta Katrin (B/C) a pěkná okružní hřebenová cesta s výhledem na sedm jezer. Napočítali jsme jich šest. Nejvyšším bodem cesty byl vrchol Hainzen (1639 m), ze kterého jsou parádní výhledy na blízký Hoher Dachstein a jeho ledovce na jedné straně, a na Wolfgangsee a okolní kopce na straně druhé. Lanovkou jsme jeli zase zpátky dolů. Tomáš se Sonikem si ještě prošli město, zbytek se vrátil do kempu se zastávkou na houpačkách a hřišti s beach volejbalem. Večer se oficiálně schůzovalo, probírali jsme možnosti dalších akcí v tomto roce nebo třeba místo, kde se uskuteční schůze zářijová. Vypadá to zase na Riegrovy sady nebo jinou venkovní destinaci vhodnou pro nejmenší členy oddílu.

Pátek - Dětem se zalíbilo lezení vícedélek, proto jsme naposledy vyrazili na Plombergstein.

Sobota - Procházka kolem jezera, směrem na St. Wolfgang a Fürberg, odkud jsme zpátky jeli lodí, tou lodí výletní. Ač se to nezdá, byl to místy docela výšlap. Cestou v údolíčku je schovaná Falkensteinkapelle (kaple) a studánka se zázračným pramenem a celé je to docela pěkné poutní místo. Večer odfrčeli do Prahy Evka, Tomáš a Soňa. Ovšem ještě před odjezdem ocenil předseda Eli Wittbeďovou za přelezení prvních vícedélek a obdaroval ji HMSkou.

Robátkovci a Pytloušovci zůstali a pokračovali ve své dovolené ještě další týden. Proto už jen heslovitě: neděle liják jako kráva, muzeum Haus der Natur v Salzburku, pondělí přesun, úterý Krimmelské vodopády, středa vodopád a přesun, čtvrtek Stezka korunami stromů na Lipně, pátek zámek Hluboká a přesun domů. Překročení sedmdesáté páté rovnoběžky a návštěva Petrohradské ermitráže bude jindy.