Jubilejní narozeniny oddílu - Vysočina (17. - 18. 10. 2015)

Vzhledem k tomu, že Himal letos slaví 10. výročí existence, bylo třeba i oslavu pojmout aspoň trochu výjimečně. Za lokalitu byla zvolena již tak trochu tradiční Vysočina a 10th Anniversary Ultimate Mile Expedition mohla začít. Během pátku se do základního tábora na Poslední Míli sjela silná expediční sestava v počtu celkem 27 účastníků a po nafasování povinné expediční výbavy začalo plánování postupu. Cílem expedice bylo dobýt během víkendu velehorský vrchol Himal Peak, k čemuž bylo nutno splnit spoustu náročných úkolů při postupu vzhůru do jednotlivých výškových táborů. Všichni účastníci bojovali za své týmy, ale i sami za sebe. A občas i sami se sebou. Jednotlivé dílčí úspěchy se každému zaznamenávaly na osobní expediční průkaz. Vzhledem k pátečnímu lijáku a tradiční kose jsme nakonec prakticky vyloučili skalní lezecké aktivity, resp. okrajově se jim pověnovalo jen pár opravdových závisláků. Ostatní trpělivě sbírali body při plnění náročných úkolů.

Členové expedice se tak museli popasovat s výzvami, jako je shánění financí pro svůj expediční tým (nejlépe rozkrádáním chabě střeženého pokladu), skupinové uvázání příslušných uzlů na fixních lanech nebo transport materiálu do vyšších táborů. Při některých úkolech šlo takříkajíc o kejhák, např. při průchodu ledovým labyrintem, kde za každým jedincem ledové séraky uzavřely cestu. Vynalézavost jednotlivých týmů neznala mezí a všichni úkol ve zdraví přežili. Velehorským expedicím se ale bohužel nevyhýbají ani nešťastné události, takže v jednom z výškových táborů bylo nutno po pádu laviny prokázat své schopnosti při sondování v laviništi po přeživších a následujícího dne dokonce musely týmy posbírat ostatky méně šťastných jedinců a provést jejich identifikaci.

Co se týká proviantního zajištění expedice, úzkoprofilové jačí maso bylo nahrazeno kejtičkou vysočinského kňoura točícího se na grilu a k němu pro zájemce zelenina a bramborový salát. Pitný režim zajišťoval kácovský pěnivý mok, kterého ovšem, vzhledem k chladnému počasí a neúčasti některých zkušených borců na expedici, notně zbylo. V rámci výzkumu působení vysočinské nadmořské výšky na organismus ještě proběhla série fyzických i psychických testů jednotlivých účastníků. Mentální způsobilost se testovala formou kvízu, přičemž některým horolezcům zřejmě hypoxie a narůstající množství alkoholu (nikoli krvinek) v krvi poněkud míchala kontinenty, synonyma a Máňu se Stáňou. Výsledky byly velmi těsné, leč zcela dle očekávání dost děsné. Ráno finálního dne pak ukázalo, komu zůstalo nejvíce sil. Zejména v juniorské skupině se vedly urputné souboje, přičemž nutno vyzdvihnout např. duel obou Matějů, kteří do toho šli z celého srdce. Spotřebované síly jim pak sice chyběly pri vrcholovém útoku, kde nakonec zafungovala mladá dívčí vytrvalost, nicméně ukázalo se, že mladé pušky už ve vytrvalosti a síle dávno předčí generaci svých otců. Alespon pro příště víme, komu dát největší náklad.

Expediční čas rychle uběhl, takže jsme ani nestačili provést některé doplňkové akce, nicméně po vyhodnocení výsledků se mužem na vrcholu Himal Peaku stal Ondra Tyl, jenž nasbíral za celý víkend největší počet bodů. Přestože nejvyššího vrcholu dosáhl jen jeden, tak k úspěchu celé expedice přispěli všichni. A snad si to i každý účastník 10th Anniversary Ultimate Mile Expedition po svém i užil.