Poslední slanění v Černolicích (5. 12.)

Drum drum trydydááá jabadabadááá hááálelůůůjááá. To máme ale nádherný den, že Andělo? A co vy, čerti? Taky se vám líbí venku? Blb, blblbllll. No, no, celý rok sedíte v pekle, mastíte mariáš, topíte pod kotlema. Trocha pohybu vám neuškodí. Už jsme toho dneska nachodili dost a dost. Teď ještě ty dětičky v Černolicích a pomalu se zase rozejdeme, my s Andělou nahoru a vy dva raraši dolů. Co že je to u těch skal za spolek? Himal? Hmm, tak to jsem zvědavý. Už bychom tam měli být.

Jé mámo, podívej, támhle jde Mikuláš! A anděl. Néé, a dva čerti! Mámo pomóc, já se bojím! Mámo, kde jsi? Táto! Mami, tady jsi. Konečně! Já se tě chytnu za nohu a budu jenom tak vykukovat, co se bude dít, jo? Neboj, ani nemuknu. A ty radši zahoď ten svařák, ať mě můžeš bránit, kdyby něco.

Dobrý den! Jsme tu dobře na akci Himalu? Ano? Perfektní. No jó, vždyť támhle visí vlajka, která to hrdě hlásá do celého světa! A co že to tu slavíte? Poslední slanění? A o copak tu jde? Ukončení Lezeckého roku? Poslední sjezd ze skalky na laně? Hmm, a nebojíte se? Nebojíte? Tak to jste odvážní…

Mámo, proč se ten Mikuláš furt na něco vyptává? Neměl by nám jenom rozdat nějaké laskominy a zase pádit dál? Vždyť dětí je na světě spousta, takže toho má před sebou určitě ještě hodně. Tady se jenom zdržuje. Mámo, táto, vidíte ty čerty? Ten blonďatej je nějakej divnej. Furt tak jakože pobublává a koulí očima, co? Z toho černýho s rudýma rohama mám teda trochu strach. Doufám, že mě nedáte!

Tak jdeme na to. Koho to tu máme? Hmm, hmm, tak třeba ty Vojtíku, byl jsi hodný? Byl? Opravdu? A sestřička? Taky? Poptáme se ještě čertů na jejich názor, co ti na to? Tak prý tě nechtějí odnést do pekla, ale musíš si pořádně čistit zuby. Dostaneš jejich znamení, kterým se můžeš prokázat, kdyby tě chtěl odnést nějaký jiný čert. A za básničku, kterou jsi řekl, a která byla opravdu hezká, tady máš balíček dobrot. I pro Magdičku. Jo, jo, Ondra s Honzou si taky zaslouží odměnu. Taky složili dentální slib, dostali znamení a řekli básničku.

No, tak Vojta s Magdou i Ondra s Honzou už to maj za sebou. To jsem zvědavej, kdo bude další na řadě. Kdo nám to tu ještě zbývá? Eliška spí. Taky bych to nejradši prospal. Honzík taky spí. Ti se teda maj. Zase ale přijdou o tuhle podívanou. Zatím je to docela psina. Už nás tu ale moc nezbývá a čerti určitě nebudou chtít odejít s prázdnou.

A hele, přišlo na přetřes chování Pipi. Ségra, držím ti palce. Vybojuj to za nás oba, já nejsem schopnej ze sebe vypravit slovo. Možná jsem ale vypravil něco do kalhot. Doufám, že to byl jenom prdík.

Jo, ségra je dobrá. Zvládla to. K zubům radši slíbila i mytí rukou. Dobře to posichrovala. Proč ale nevzala balík s odměnou i pro mě? Cože? Že si mám pro balíček dojít sám? Tak to mě teda ani nehne. Táto, zasáhni! Přestaň už konečně fotit a zastaň se mě. Uf, už jsem nevěřil, že to mámo navrhneš. Jasně, s tebou si pro ten obrovskej balík dojdu. Že mám něco říct? Ne! Neřeknu! Ne, ani slovo! Udělejte mi čáru uhlím na ruku a zase rychle do bezpečný vzdálenosti.

Tak to jsou další dvě děti. Kdo nám to tu ještě zbyl? Anežka? Ta přece ale trochu zlobila, že tatínku Aleši? Musíme to nějak zaonačit, aby si čerti nevzali do pekla. Zase slib čištění zubů? Co to s těma čertíma dneska je? Už jsou asi trochu přetažený. Jo, ještě znamení, a po písničce s tátou zasloužená odměna. Dneska jsem vyfasoval hodný čerty, to je dobře.

Tak se kouknem, co se v tom balíku ukrývá. Sakra, co to je? Brambora? Za co? Vžyť já byl hodnej! Jupí, jsou tu i bonbony. A čokoláda. A zase nějaký ovoce. No a je to tady, podařilo se mi to celý rozsypat na zem do listí. Mámo, mámo, slyšíš? Ach jo. Jo, jo, děkuju ti, žes to sesbírala. Já vím, že to nebyl nejlepší nápad to tu rozsypat. Ale už se stalo, tak co, no. Hlavně už mi tam nevracej tu bramboru. Ach jo, je tam zpátky. Tak já ji vyhodím jindy.

Takže už je to všechno? Podle mých záznamů by tu ještě měla být Eliška s Honzíkem. Uznávám, že malá Kokšová je ještě opravdu moc malá, ale Eliška s Honzíkem jsou větší. Jestli nemůžeme chvilku počkat, než se probudí? Ale jistě, rádi počkáme. Že se chcete vyfotit? S námi? Se všemi? Ale proč né, to my rádi. Tak pojďte, Andělo, čerti, ke mně. Přestaňte okukovat klobásy, popíjet svařené víno a pokuřovat vodní dýmku. Nejsme tu pro zábavu.

Proč mě rušíte? Já se tu tiše láduju těžce vybojovanou odměnou. Vždyť jsem si jí zasloužil. Jo, že se jdem fotit? Tak jo. Ale jdem na druhou stranu než jsou čerti, jo? Jo, tady je to dobrý. Jsme od nich dost daleko. Už je to? Fajn, tak já jdu zase na nějakej bonbon, už mi vyhládlo. Ne, mámo, klobásu nechci. Ani gulášovku. S čajem sem taky nechoď. Mňam, tahle sušenka byla dobrá.

Hmm, fotku s vaší vlajkou byste nám mohli pak někdy poslat. A hele, už se nám probudila Eliška. A dokonce i Honzík. Tak pojďte, pojďte. Nebojte se. Jenom se na vás podíváme a budeme pokračovat v naší pouti. Tak, ještě znamení od čertů a máte to za sebou.

A hele, už to pomalu balí. Vypadá to, že to nakonec všechno dobře dopadne. Každej trochu zlobil, ale nikoho si čerti nevzali. Tak to si musím pamatovat, až zas za rok přijdou, budu připravenej. Už se bát nebudu. Přeci jen si asi začnu čistit zuby. S rukama ještě uvidím, nic se nemá přehánět. Navíc to slíbila ségra, takže je to hlavně na ní, že jo.

Tak za rok na shledanou. A ať vám to leze! A přejeme poklidné prožití vánočních svátků! A hodně štěstí do nového roku! Tak na shledanou.