Maltatal - ledy (13. - 15. 2.)

Po stejné trase jako Erika (tedy Budějovice, Linz, Salzburg, Gmünd, Malta) vyrážíme ve čtvrtek na noc do Maltatalu za ledovým lezením. Jsme tři, já, Vláda a Trkáč. Noc dospáváme na parkovišti u mýtnice a postupně, jak vzduch v autě vychládá, přihazujeme všechny vrstvy oblečení a nakonec ještě zalézáme do spacáků.

Ráno se k mýtnici pomalu trousí auta ledolezců, nasazují řetězy a pokračují dál po placené silnici. Také tedy nasazujeme řetězy a vydáváme se po totálně ledové silničce nahoru. Máme trochu problémy s orientací podle schématického plánku, ale nakonec nacházíme klasiku všech klasik – Strannerbach. Led není těžký, ale výstup je dlouhý a po celou dobu se na nás sype jemný sněhový písek. Cesta má 8-10 délek, podle toho kde se zaštandí, stejnou cestou se slaňuje zpátky k silnici. Střídají se pasáže čistě ledové (místy i 85 stupňů) s těmi chodeckými, kde je potřeba vystoupat sněhovým polem k dalšímu ledovému stupni. Časově nám to vychází tak akorát, abychom za šera dojeli do penzionu, kde máme zamluvené ubytování.

V sobotu zdoláváme prudký nástup k ledopádu Superfeucht, kde pak lezeme celý den. Zde se zapotil i mistr Trkáč, jinak hravě zdolávající nástrahy, které jsme mu s Vládou připravili. Ledopád je to mohutný, rozdělený sněhovou policí na dvě části. Do horních partií jsme se nedostali, kvůli lezcům před námi, a tak jsme lezli obě spodní délky, z pravé i levé strany. Kdo nemá dvě padesátimetrová lana, nemá šanci se dostat zpátky na zem. Slanění z horní sněhové police je prostě parádní, celkově 80 m s přestupem 30 m nad zemí.

V neděli jsme dali jednu délku na ledu u mýtnice a mastili jsme domů.

Přidávám pár osobních zkušeností:

Určitě vzít s sebou dvě padesátky nebo šedesátky lana, poloviční nebo dvojčata. S jedním jednoduchým padesátimetrovým lanem se nečapete. Leckde je to uvedeno i v průvodci.

Hned pod ledem nasadit helmu. Shora se sype to co odsekají lezci nad vámi i to co se samovolně uvolní.

Aktuální sjízdnost silnice Malta Hochalm strasse je uvedena u dolní mýtnice, není tedy pravidlem, že by byla úplně uzavřena. Většina lezců nasadila řetězy a pokračovala až pod ledopády. Řetězy jsou podmínkou, silnice byla totálně zledovatělá (co chcete v Maltatalu). Vjezd je podle mě na vlastní riziko.

Spali jsme na statku za 25 euro se snídaní (http://www.pension-faller.at/).