Berounka (30. 7. - 2. 8.)

Je s podivem, že při čtvrtečním odjezdu na Berounku, do Skryjí, se nám podařilo dát dohromady všechno vybavení, které je na vodu potřeba, aniž bychom to dopředu kontrolovali. Takže jsme měli pádla, lodě, sedačky, bandasky, dokonce jedna loď vybyla na Roberta, který ji nesehnal přes půjčovnu, a musel si kvůli tomu obstarat zahrádku na auto. Nakládání mu zabralo tolik času, že nakonec na místo srazu dorazil až v pátek ráno.

Start. Skryje, kemp. Pátek. Odvoz auta do cílového kempu a zpět na start. Konečně start. Vyplouváme. Na každý den jsme naplánovali cca 12 km, aby to děti přežily, a my taky. Vzali jsme si na podporu mistra Meruňku (35 %), mistra Jeltzina s jablkem (asi 15 %), mistra Jeltzina s pomerančovým džusem (před naředěním asi 40 %) a Chorvata Igrane (xxx %). Pivo do petky. Radši do dvou. Řeka moc neteče. Pivo teče, pomáhá Meruňka.

Višňová II, cíl. Burani vedle se zatím neprojevují, čekají až postavíme stany a pak to operou. Decibely se linou z auta jak Rolling Stones, ale pouštějí samý sračky. Úpíme, Robert jde za správcem, správce kempu jde za burany. Burani se vztekají, ale decibely tlumí. Jeden buran dokonce odtlumí úplně pryč. Máme oheň, zasloužený a vydřený do krve. Nakonec klidná noc.

Sobota. Pohodové ráno, koupačka. Plánujeme spát v kempu Míšův ranč, ale není pro vodáky. Měníme plány, bude se spát ve Zbečně. Necháváme tam auto a vracíme se do Višňové. Petka s pivem chce zase jet s náma, tak ji bereme. Zase mizí rychleji než my za zatáčkou. Pohoda je, to žádná. Ondra usnul v lodi, tak hákujeme až do kempu, žádná zastávka. Marně vyhlížíme Křivoklát, není od řeky vidět.

Zbečno. Dorážejí Voloďovci na kolech. Zkoušejí loď a teplotu vody. Koupačka, večeře. Voloďovci mažou s koly na vlak. My se zmažeme polotmavým Bakalářem. Pijeme ho až do rána, pomáhá nám Meruňka a mistr Igrane. Hrajeme na kytaru, přidávají se sousedé, pak se my přidáváme k sousedům. Alespoň někdo. Ostatní nemohou spát.

Neděle. Poslední etapa, do Nižboru. Po vyplutí k nám přiskakuje Bakalář ve dvou petkách. Opakuje se scénář z předchozích dnů. V Nižboru končíme pod mostem, což je dobře. Přichází vydatná bouřka, blesky, lijavec. Nakládáme na auta o hodinu později. Děti usínají s lízátkem v puse. Jsme všichni unavení, ale spokojení. Nezbývá než si dát kafe na cestu. Uáá, dobrou.